Vzhledem k dynamické epidemiologické situaci ve světě se mnoho ošetřovatelů psů a koček obává o zdraví své i svých čtyřnohých přátel. Majitelé domácích zvířat se rovněž obávají rizika přenosu koronaviru SARS-CoV-2 psy a kočkami. Tomuto tématu se podrobněji věnujeme v našich Často kladených dotazech o koronavirech.
Nesmíme však zapomínat, že existují nemoci psů a koček, které mohou mít vliv na lidské zdraví. V našem článku se to dozvíte:
– s jakými virovými onemocněními se můžete setkat u svého domácího mazlíčka
– zda jsou virová onemocnění psů a koček nebezpečná pro člověka
– jak jim předcházet
O lidské variantě koronaviru SARS-CoV-2 toho již víme poměrně dost. Víme, že:
– že se šíří kapénkami vzduchem
– zdrojem lidské infekce je jiný člověk
– k nákaze dochází kašláním, kýcháním nebo mluvením
– v prostředí – v závislosti na prostředí – virus přežívá několik hodin až 5 dní bylo také prokázáno, že genom (tj. genetická informace) tohoto viru je podobný již známým odrůdám zvířecích koronavirů. Naštěstí pro nás neexistují žádné důkazy o tom, že by se člověk mohl nakazit od zvířete.
V našem článku bychom vás rádi seznámili s nejoblíbenějšími nemocemi psů a koček, které mohou, ale nemusí mít přímý dopad na lidské zdraví.
CORONAVIRUS u koček
Typ onemocnění: virové
Kočičí koronavirové infekce jsou u koček velmi časté. Kočky se nakazí jedna od druhé, a to především nepřímo při kontaktu s výkaly nebo předměty, jako jsou stelivo, misky, a přímým kontaktem prostřednictvím kapének. Nejzranitelnější vůči koronavirové infekci jsou mláďata, která se často nakazí od svých matek.
Z hlediska patogenity existují dva typy koronavirů:
– střevní, který způsobuje mírné a dočasné gastrointestinální příznaky, jako je průjem, zvracení a mírné zvýšení tělesné teploty. – tzv. fylogenní, který vzniká mutací střevního typu a postihuje 5-10 % populace koček dříve infikovaných běžným koronavirem. Taková mutace je způsobena stresem, pobytem v kočičích tlupách nebo věkem (nejčastěji onemocní mladé kočky do 2 let věku). Infekce je způsobena onemocněním zvaným FIP, tj. infekční peritonitidou, která může mít dvě formy: exsudativní a tzv. suchou.
Obě jsou bohužel progresivní a smrtelné. Vlhká forma je doprovázena přítomností tekutiny v dutině břišní, hrudníku nebo méně často v osrdečníku, díky čemuž jsou příznaky pro majitele viditelnější a veterinární lékař může rychleji pojmout podezření na onemocnění. Jedná se o akutní onemocnění. Neexsudativní forma je naproti tomu chronická a může být správně diagnostikována až po úhynu zvířete.
Jak mohu zabránit tomu, aby se moje kočka nakazila koronavirem?
K prevenci infekce mohou pomoci následující opatření:
– testování koťat těsně před porodem nebo po něm na přítomnost protilátek proti kočičímu koronaviru (anti-FCoV).
– včasné odstavení vrhu od matky, která má protilátky proti anti-FCoV (do 5 až 6 týdnů).
– absolutní izolace vrhu s matkou od ostatních koček.
– testování koťat starších 10 týdnů na přítomnost anti-FCoV protilátek
– snížení počtu koček ve skupině
– vysoká hygiena stelivových boxů: (jeden stelivový box pro 1-2 kočky), denně vyprazdňovaný, jednou týdně dezinfikovaný, umístěný na daleko od misek
Léčba: FIP je zatím považována za nevyléčitelnou a 100% smrtelnou nemoc. V posledních letech se objevila nová naděje na inovativní léčbu látkou, která ve fázi klinických studií prováděných v USA vykazuje velkou účinnost při zmírňování příznaků onemocnění. Bohužel lék zatím není registrován a budeme si na něj muset počkat.
Očkování: VAKCÍNA: ŽÁDNÁ
Je kočičí koronavirus nebezpečný pro člověka: NE
KORONAVIRUS U PSŮ
Typ onemocnění: virové
Koronavirus psů je obecně mírné, vysoce nakažlivé onemocnění psů s nejčastějším projevem gastroenteritidy. I zde rozlišujeme dva podtypy viru:
– typ I, střevní
– typ II, způsobující zápal plic
V obou případech probíhá infekce orálně a infikovaní psi vylučují nejvíce viru s trusem. Koronavirus množící se v trávicím traktu způsobuje průjem, který nejvíce ohrožuje štěňata, protože jsou náchylnější k dehydrataci. Štěňata také hůře snášejí viry typu II, které mohou mít za následek úhyn. Dospělí psi jsou naopak obvykle bez příznaků.
Léčba: U psů rovněž neexistuje kauzální léčba koronaviru a léčba spočívá ve zvládnutí příznaků onemocnění.
Ochranná vakcinace: Existuje možnost profylaxe pomocí vakcíny pro štěňata.
Naštěstí pro nás jsou všechny druhy koronaviru poměrně málo odolné vůči podmínkám prostředí a poškozují je běžně používané dezinfekční prostředky, čisticí prostředky a UV záření.
Je psí koronavirus nebezpečný pro člověka: NE
VZTEKLINA
Typ onemocnění: virové
Vzteklina je jednou z nejnebezpečnějších zoonóz. Jedná se o onemocnění způsobené virem z čeledi Rhabdoviridae, které je pro člověka nevyléčitelné a smrtelné, a jako takové patří mezi infekční nemoci, které je třeba kontrolovat.
Jedná se o onemocnění, které se přenáší přímým kontaktem (kousnutím) s infikovaným zvířetem. Člověk se může nakazit od savců infikovaných tímto virem, zejména od netopýrů. Virus se nejvíce vyskytuje ve slinách nemocného jedince. Příležitostně dochází k nákaze poškrábáním, např. od koček nebo netopýrů.
Léčba: žádná
Virus vztekliny po přibližně 3 měsících bezpříznakové inkubace způsobuje akutní encefalitidu. Trvá přibližně 7-9 dní a vždy končí smrtí.
Příznaky přicházejí náhle a zahrnují strabismus, nerovnoměrné rozšíření zornic, abnormální koordinaci, změnu chování, agresivitu nebo depresi, slinění, potíže s polykáním, po nichž následuje ochrnutí mj. dýchacích svalů.
Pokud zvíře pokousalo člověka (ať už očkovaného nebo neočkovaného), musí se podrobit 15denní pozorovací době. Nejčastěji se skládá ze tří návštěv veterinární ordinace (5., 10. a 15. den).
Neexistují žádné spolehlivé metody, které by vzteklinu potvrdily dříve, než zvíře uhyne.
Očkování: Naštěstí jsou k dispozici velmi účinné vakcíny proti vzteklině. V Polsku musí být psi očkováni každoročně. Majitelé koček by však měli svá zvířata očkovat také. Zvířata trpící vzteklinou, včetně netopýrů a veverek, která jsou na ni obzvláště citlivá, jsou v důsledku rozvoje příznaků onemocnění snadným terčem loveckých koček. Proto by měly být proti vzteklině očkovány i kočky, zejména venkovní.
Je vzteklina nebezpečná pro člověka: ANO
Člověk pokousaný zvířetem by si měl ránu okamžitě omýt vodou a mýdlem, poté ji vydezinfikovat a následně kousnutí nahlásit lékaři. Lidé jsou na virus vztekliny poměrně necitliví, takže časté omytí rány chrání před infekcí.
PSINCOVÝ KAŠEL (infekční laryngotracheitida)
Typ onemocnění: virové – bakteriální
Velmi nakažlivý, virově-bakteriální, akutní nebo subakutní zánět dýchacích cest u psů.
Psincový kašel je celosvětově rozšířené onemocnění a postihuje psy všech věkových kategorií. Zdrojem infekce jsou nemocní psi a infekce samotná dochází prostřednictvím kapek. Chovatelský kašel se nejčastěji vyskytuje ve větších zvířecích komunitách na sídlištích, v psích parcích, chovatelských stanicích. Jeho šíření je způsobeno vysokou vlhkostí, špatným větráním a stresem zvířat, což způsobuje snížení imunity a usnadňuje pronikání viru.
Příznaky u vašeho psa, které by vás měly znepokojovat:
– suchý, ostrý, záchvatovitý kašel
– někdy se zvíře dusí a projevuje dávení
– někdy je kašel vysokofrekvenční (zduření hlasivek).
– kašel se snadno objevuje při změnách teploty, po cvičení a při dotyku krku psa
– horečka
Pokud u svého psa zaznamenáte podobné příznaky, navštivte svého veterinárního lékaře, který s největší pravděpodobností odebere výtěry z nosu a krku na laboratorní vyšetření.
Léčba: symptomatická
Pes by měl být chován v teplých, ne příliš suchých místnostech. Zvíře by mělo být udržováno v klidu, bez zbytečné námahy, která by záchvaty kašle zhoršovala. Veterinární lékař může doporučit antibiotika a inhalace, které urychlí uzdravení.
Preventivní očkování: V současné době je k dispozici intranazální vakcína proti psincovému kašli.
Je psincový kašel nebezpečný pro člověka: NE .
PARVOVIROZA U KOČEK / PANLEUKOPENIE
Typ onemocnění: virové
Vysoce nakažlivé onemocnění psů a koček způsobené parvoviry (psí CPV-1, CPV-2 a kočičí FPV) – viry extrémně perzistentní ve vnějším prostředí (psí parvovirus při pokojové teplotě může přežívat asi 5 měsíců a kočičí dokonce až rok). Tyto viry jsou rovněž odolné vůči dezinfekci. Pouze psí kmeny jsou nakažlivé pro psy, zatímco kočky se mohou nakazit také psím CPV-2.
– K nákaze dochází nejčastěji kontaktem s výkaly nakažených zvířat.
– Onemocnění se plně rozvíjí u mladých, neočkovaných psů (ve věku 6 týdnů až 6 měsíců) a koček.
– příznaky se objeví asi 5 dní po nákaze.
irus napadá buňky střeva, srdce a kostní dřeně a způsobuje gastroenteritidu, průjem, zvracení, poškození kostní dřeně, horečku (často také podchlazení), dehydrataci, oběhové poruchy a neurologické poruchy.
U koček je typickým účinkem, který dal onemocnění název, poškození kostní dřeně, jehož výsledkem je téměř úplná absence leukocytů v krvi – panleukopenie. Parvovirus může způsobit potrat u březích koček a prenatální infekci, která vede k postižení nebo úhynu koťat. Bohužel onemocnění končí smrtí asi u 50 % mláďat.
Diagnostika parvovirozy/panleukopenie se provádí v prvních 9-10 dnech po infekci.
s testy na přítomnost viru ve stolici.
Léčba: v časných stadiích infekce by se měly podávat protilátky proti parvovirům obsahující sérum. Další léčba je symptomatická a spočívá v potlačení devastujících účinků množení viru:
– Intenzivní zavodnění a doplnění elektrolytů,
– antibiotická terapie,
– antiemetika a ochranné léky,
– interferon
Preventivní očkování: Proti parvoviróze psů a panleukopenii koček je k dispozici účinné očkování.
Je parvoviroza nebezpečná pro člověka: NE
Důležité! Vzhledem k vysoké perzistenci viru v prostředí může člověk přispět k šíření parvovirózy (např. na obuvi).
FIV (virus kočičí imunodeficience)
Typ onemocnění: virové
FIV (Feline immunodeficiency virus) je virus, který způsobuje snížení imunity koček, což je velmi podobné infekci virem lidské imunodeficience – HIV.
Mezi kočkami – přibližně 7 % koček v Polsku bylo v kontaktu s tímto virem (mají protilátky). Počet kocourů s protilátkami anti-FIV je více než dvakrát vyšší než počet koček. Anti-FIV protilátky jsou třikrát častější u nekastrovaných koček než u kastrovaných.
Modelovým pacientem s podezřením na FIV je starý, venkovní, nekastrovaný kocour zanedbaného vzhledu. Proč? Protože venkovní kočka, a zejména kočka bránící své teritorium, nekastrovaný kocour je vystaven soubojům s jinými, infikovanými kočkami. V důsledku pomalu se rozvíjejícího imunodeficitu bude kočka trpět mykózou, demodikózou, napadením
roztoči a lymfomy. Stav kočky nakažené FIV je výsledkem pomalu postupující poruchy imunitního systému.
Diagnostika: Podezření na onemocnění je u koček s různými typy opakujících se zdravotních problémů. Analyzujeme také možnou příslušnost k rizikové skupině. V průběhu onemocnění se mohou vyvinout také lymfomy a leukémie. Běžná diagnostika spočívá v provedení rychlého testu na klinice. Koťata mohou virus získat od své matky, ale pravděpodobnější je, že získají samotné protilátky. Proto se koťata mladší 6 měsíců na přítomnost protilátek netestují. U některých zvířat na konci onemocnění FIV nemusí být protilátky v krvi přítomny.
Léčba: symptomatická
Kočku není nutné izolovat od ostatních koček v domě, pokud se mezi sebou neperou. Doporučuje se nechat kočku doma. Mezi další doporučení patří kastrace a vhodná strava.
Onemocnění je nevyléčitelné.
Ochranná očkování: Očkování proti FIV patří k dalším očkováním.
Je FIV nebezpečná pro člověka: NE
Samotný virus FIV není pro člověka nebezpečný. Kočka se sníženou imunitou však může představovat vážnou hrozbu pro lidi se sníženou imunitou (např. po chemoterapii, pacienty s AIDS), těhotné ženy, novorozence, děti a seniory, protože s ní souvisí i infekce (mykózy, bakteriální infekce).
KOČIČÍ LEUKÉMIE
Typ onemocnění: virové
Virus kočičí leukémie (FeLV) způsobuje chronické onemocnění koček s narušením krvetvorných procesů, sníženou imunitou a nádorovými procesy.
Virus je celosvětově rozšířen mezi 1-8 % zdravých koček, především v chovech koček.
K nákaze dochází především kontaktem se slinami infikované kočky. Může se jednat o kousnutí, ale také jen o dlouhodobý blízký kontakt (olizování, hraní, vzájemná hygiena). Nejvíce náchylná k infekci jsou koťata do 16 týdnů věku. Starší kočky jsou mnohem méně citlivé. Průběh onemocnění závisí do značné míry na kočce samotné, na její predispozici k rakovině, stavu imunitního systému a prodělaných infekcích.
Příznaky, které mohou být leukémií:
– zvětšené lymfatické uzliny
– horečka
– bledé dásně (anémie)
– ospalost
– porucha imunity (doprovodné infekce, např. zápal plic, mykózy)
– lymfomy
leukémie
– náhlý nástup dušnosti (lymfomy)
– ucpání střev (lymfomy v břiše)
Navzdory svému názvu nezpůsobuje virus vždy leukémii nebo lymfom. Vznik nádoru závisí na predispozici samotné kočky a virus pouze stimuluje rozvoj onemocnění.
Diagnostika spočívá v provedení rychlého diagnostického testu na veterinární klinice. Tento test detekuje virus pouze ve fázi infekce. Pozitivní kočka by měla být vždy testována dvakrát s odstupem 4 měsíců, aby se zjistilo, zda vylučování bylo přechodné nebo trvalé. Od toho se odvíjí případná nutnost izolace kočky od ostatních neinfikovaných koček, což má vliv i na prognózu.
Léčba: především symptomatická: antibiotika, hydratace, antiparazitární profylaxe, transfuze krve. Při léčbě rakoviny se používá chemoterapie. Doporučuje se také vhodná dieta, vyhýbání se syrovému masu, mléku a vejcím.
Preventivní očkování: Očkování proti FeLV je doplňkové očkování. Infikované kočky se nesmí očkovat.
Je kočičí leukémie nebezpečná pro člověka: NE
Stejně jako v případě viru FIV není samotný virus FeLV pro člověka nebezpečný. Kočka se sníženou imunitou však může pro člověka představovat vážné riziko při poklesu imunity.
Doufáme, že vás náš článek seznámil s nejčastějšími virovými onemocněními našich čtyřnohých přátel. V další části popíšeme nejčastější parazitární onemocnění. se kterými se můžete setkat u svého domácího mazlíčka. Tyto znalosti vám umožní správně zacházet s vaším domácím mazlíčkem a chránit jej i sebe před infekcí.